K této knížce jsem se vrátila po několika letech. Pamatuji si, že už v minulosti mě velmi oslovila. Z nějakého důvodu, na který si však již nevzpomenu, jsem zůstala u druhého dílu, který jsem nedočetla. Knížky však zůstaly v mé knihovně několik let, protože jsem doufala, že se k ním jednou vrátím. A konečně ta chvíle nadešla.
Před pár dny jsem dočetla v dnešní době snad nejznámější fantasy od autorky Rebbeca Yarros. Vzhledem k tak nestoudně otevřenému konci (a bez brzkého výhledu dalšího dílu), jsem okamžitě začala přemýšlet nad další knihou, která by mé fatasy snění doplnila. A oko mi spočinulo právě na Naslouchači od autorky Petry Stehlíkové a první díl byl vydán už před deseti lety! Každopádně, stejně jako při prvním čtení knihy, mě i tentokrát okamžitě vtáhla do děje v zotročeném světě sklenařů. Hlavní postava Ilan, která nejen že v jejím světě vyhrála loterii, a je jednou z těch, která si může říkat čistá (bez genetický deformacích způsobených prací sklenařů ve sklenitových dolech), ale současně získala dar, díky němuž má nadměrně vyvinutý cit pro práci se sklenitem.
Velmi obdivuji svět, který autorka vytvořila. Dosud mám velmi mnoho otázek a tak doufám, že je autorka čtenářům v dalších dílech zodpoví. Takové fantasie, které muselo být potřeba k vytvoření tak specifického světa. Dalšími hlavními postavami v tomto příběhu je bezkonkurečně pětadvacítka, skupina bojovníků strážících celý kontinent. Nejedná se ale jen tak o ledajaké bojovníky, ale o dvacet pět vyvolených mužů, kteří umí zacházet s jednimi z nejsmrtelnějších zbraní – s duvaly – meči z čirého sklenitu.
Ač to může být jakkoliv zvláštní, kapitán pětadvacítky si pronajme Ilan, která předstírá, že je znetvořeným chlapcem chodícím v mantii (obleku zakrývající sklenaře, aby se na ně lidé z nížin nemuseli dívat), aby měla šanci využít svůj dar naslouchače a současně nebyla v patnácti letech poslána pracovat do nor. Ilan, která je ve svých dvanácti letech odtržena od své rodiny, se poprvé vydá pryč z města a potkává ji mnoho nástrah, které pronásledují pětadvacítku. Současně není ledajakým naslouchačem, což bylo kapitánovi jasné odzačátku.
Na postavách oceňuji rozmanitost chování a pocitů. Je osvěžující pro jednou i nesouhlasit s hlavní postavou, nebo nevědět, jak kapitán zareaguje na chování jejich nejnovějšího člena. Současně jsem zvědavá na další vývoj, mezi těmito postavami.
V příběhu se odehrává hned několik konfliktů, větších i menších. Společným a snad největším nepřítelem pro všechny je však neznámo na druhé straně retey – stěny udržované energií ze sklenitu, která odděluje evropský kontinent od jedovatým plynem zamořené oblasti. Co se za ta desetiletí stihlo na druhé straně retey vytvořit. Mohl by tu oblast někdo obývat? Odpověď na tuto otázku by mohly rozuzlovat bytosti v kápích, které v posledních letech útočí na obyvatele. Bytost s názvem nasterea.
Prvnímu dílu této série dávám 10/10 a pokud někdo hledá příjemné fantasy bez zbytečných romantických scén a spíše má chuť ponořit se do nové neokoukané krajiny a světa, tak mohu tuto knihu doporučit. K dnešnímu dni má kniha na webu Databazeknih.cz hodnocení 92 %, což snad hovoří samo za sebe. Poslední díl vyšel v roce 2024 s názvem Urla.