sem zastáncem názoru, že není na škodu jednou za čas si mezi těžšími nebo složitými tématy přečíst nějakou tu oddychovku. Již před nějakou dobou jsem zaregistrovala na trhu knihu s názvem Hypotéza lásky od autorky Ali Hazelwood, na kterou jsem zejména na internetu narážela neustále. Vyloženě romantickou knihu jsem nějakou chvíli nečetla a byla jsem k tomuto tématu trochu skeptická. Nakonec jsem se rozhodla dát tomu šanci. Nesáhla jsem ale po zmíněné Hypotéze lásky, ale po knize Hlava plná lásky od téže autorky a právě tuto knihu bych zařadila mezi oddychové čtení.
Od knížky jsem neočekávala žádnou závratnou zápletku. Na konci příbehu došlo k rozuzlení pozvolné zápletky, které mi připadalo lehce přehnané. Pozornost autorky byla zeměřena zejména na hlavní postavy, v tomto případě neurobioložku Bee Königswasser, které nabídnou místo v projektu NASA, kde bude muset spolupracovat se svým bývalým spolužákem Levim Wardem, se kterým již od prvního okamžiku jejich shledání nevycházela.
Příběh je klasický „haters to lovers“, o romantiku není nouze. Líbilo se mi prostředí a kniha byla celkově čtivá. Bylo ale cítít, že dějová linka, zejména co se týče vztahu mezi Bee a Levim, byla dost natahovaná a chvílemi mi to přišlo až zbytečné, protože se vývoj v této oblasti dal poměrně lehce předvídat.
Pokud vám ale nejde o žádnou složitou zápletku a chcete na chvíli vypnout hlavu, oddělit se od reality a jen si vychutnávat příjemné čtení v romatickém duchu, tato knížka by mohla mít místo na vašem seznamu. 🙂